Studium dopadů COVID-19 na mládež

Dotazovaný: Naseeb Bolduc, BA(Hons), MSc | Autoři/Editoři: Arrthy Thayaparan a Negin Nia (spolukoordinátoři blogu)

Publikováno: 22. dubna 2022

Vědy obsahují různé tematické oblasti, přičemž některým je věnována větší pozornost než jiným. Jednou z často přehlížených oblastí je výzkum v sociálních vědách, včetně studia společnosti a politiky.

Naseeb Bolduc, výzkumník z BC Center of Substance Use, v současné době koordinuje studii, která se zabývá sociálními dopady pandemie COVID-19. Promluvil s ní The Women’s Health Research Cluster, aby se dozvěděl více o jejím výzkumu.

Mohl byste stručně vysvětlit, v čem spočívá váš výzkum?

Jsem koordinátorem výzkumu pro studii FOCUS! Jde o mezinárodní studii se smíšenými metodami, která se zabývá blahobytem mladých lidí mladších 30 let, kteří žijí v Kanadě a Francii v kontextu pandemie. Naším cílem je rozšířit pohledy a názory mladých lidí na informování sociálních, ekonomických a zdravotních politických reakcí na pandemii.

Jak jste se začal zajímat o zdraví žen?

Původně jsem nezačal ve veřejném zdravotnictví! Vystudoval jsem filozofii na UBC jako bakalář. Opravdu mě zajímalo, jak se v oblasti veřejného zdraví uplatňují filozofické koncepty jako spravedlnost, moc a autonomie a jak se to zkoumá v podoblasti etiky veřejného zdraví. Jakmile jsem jako magisterský student začal studovat veřejné zdravotnictví, naučil jsem se do hloubky sociální determinanty zdraví. Hodně z toho se dívá na pohlaví a genderově podmíněné nerovnosti jako na skutečně důležitý determinant zdraví populace.

Co vás inspirovalo ke studiu sociálních determinant zdraví?

Vždy jsem se zajímal o myšlenku spravedlnosti ve veřejném zdraví, ale magisterský titul v oboru Populace a veřejné zdraví jsem zahájil v roce 2018, před pandemií. Když se objevil COVID, jako tehdejší studentský výzkumník jsem si všiml, jak média konkrétně informují o mladých lidech, chování mladých lidí a jaká je jejich role v pandemii.

Nevím, jestli si vzpomínáte, ale bylo mnoho příběhů o tom, jak lidé ve věku 20 let byli přenašeči nemocí a jak se chovali nezodpovědně a ohrožovali ostatní. Jako mladý člověk a jako výzkumník v oblasti veřejného zdraví jsem na to měl tak zajímavý pohled – zejména proto, že bylo zarážející vidět podskupinu lidí, kteří byli obviňováni z problému na úrovni populace. A protože jsem patřil do té podskupiny, věděl jsem, že situace není tak černobílá. Jsem si jistý, že někteří mladí lidé byli neopatrní, ale co ti (jako mnoho mých přátel), kteří byli nezbytnými pracovníky? Začal jsem přemýšlet, jak pandemie změnila život různým skupinám mladých lidí nebo obecně různým skupinám lidí, ať už to bylo na základě jejich věku, pohlaví nebo toho, kde na světě jsou. A samozřejmě, jak pandemie nespravedlivě vede k různým zdravotním výsledkům, protože někteří lidé jsou ovlivněni politikami souvisejícími s veřejným zdravím a samotným virem mnohem více než ostatní.

Jak jste našel posun z humanitních věd do oblasti veřejného zdraví?

Mezi těmito dvěma jsou obrovské rozdíly! Pro mě byla jedním z největších posunů myšlenka pracovat a psát velmi nezávisle ve filozofii, oproti veřejnému zdraví, kde pracujete s jinými lidmi a skutečně vytváříte znalosti jako skupina. A moc mě baví být součástí týmu – to je rozhodně faktor, který mě udrží v oblasti veřejného zdraví.

Dalším velkým rozdílem je skutečnost, že právě teď moje práce využívá empirická data. Myslím, že na práci, která vychází z reálného života, je něco opravdu zvláštního. Každá informace, kterou shromažďujeme, každý datový bod, je něco, co nám dal účastník, který tuto zkušenost skutečně prožívá. Jako výzkumníci máme neuvěřitelnou příležitost (a myslím si i zodpovědnost) udělat s těmito daty něco smysluplného.

Co je o vašem oboru nebo práci nepochopeno nebo málo známé?

Myslím, že jedna mylná představa je, že když lidé slyší, že mám titul Master of Science a že pracuji v oblasti veřejného zdraví na studii o pandemii COVID-19, okamžitě si představí tradiční míchání chemikálií v bílém plášti. laboratorní situaci. Ve skutečnosti však většinu času trávím mluvením nebo čtením, protože studie, na které pracuji, zkoumá dopad pandemie optikou sociálních věd. Náš tým chce porozumět věcem, jako je to, jak mladí lidé vnímají vakcíny a očkovací pasy, jak se změnil jejich společenský život v důsledku pandemie a jaký dopad to vše mělo na jejich emocionální pohodu. A co je možná nejdůležitější, chceme také pochopit, jak chtějí, aby jejich budoucnost vypadala, a jaké politiky a zdroje podpory jim mohou pomoci se tam dostat.

Myslím, že na základě toho, co jsme viděli za poslední dva roky, je jasné, že tato sociální stránka veřejného zdraví je pro pokrok zásadní. Protože bez ohledu na to, jak moc o viru rozumíme, způsob, jakým se lidé cítí ohledně pandemie a politik souvisejících s pandemií, bude mít významný dopad na zdraví a pohodu všech. Jako výzkumník je tato sociální stránka veřejného zdraví také klíčem k pochopení nerovností ve zdraví a ke zjištění, jak je lze snížit!